Smutná,ale hezkáá
BÁSNIČKA
Scházíš mi tu moc,
a já pláču každý den i noc,
proč mě stále jen trápíš,
a rozveselit mě nepřicházíš?
Smutek můj by se rozplynul,
kdyby si mě k sobě přivinul.
A zašeptal mi pak do ouška,
ta dvě nádherná slovíčka.
Dnes asi neuslyším tvůj hlas,
dnes se mi nebude dobře spát.
Chtěla bych tě pohladit po tvářích,
jako ve filmových scénářích,
Pak políbit bych tě chtěla,
až srdce by se nám chvěla.
Pak přitulila bych se k tobě,
a ty přivinul by si mě k sobě.
Chvíle s tebou strávené,
byli pro mne nádherné,
škoda jen že nejdou vrátit,
a já nemůžu je zvrátit.
Sním a vidím jenom tebe,
sama peklo, s tebou nebe.
Kdo lásku nezažil,
ten neporozumí,
jen kdo si to prožil,
to pochopit umí.
Láska jako plamen je,
co život tvůj prozáří,
jen ten kdo si ji zažije,
tomu plně uvěří.
Jenomže já vím,
že láska potvora je,
tak snadno si představím,
že mě láska jednou zabije.
Když oheň v nitru hoří,
ta láska v něm plápolá,
snadno nitro tvé zboří,
a časem tě ubodá.
Ikdyž láska někdy zraňuje,
člověk bez ní nešťastný je,
jen ten kdo lásku daruje,
celý život se s ní raduje,
Dlouhý čas sem tě milovala,
a jen umíněné sny si malovala.